Rádi bychom zde shrnuli několik faktů:

• Původním záměrem projektu Památník ticha je rekonstrukce a přestavba stávajícího objektu Nádraží Bubny, místa spojeného se židovskými deportacemi téměř padesáti tisíc pražských Židů, na aktivní místo paměti se stálou expozicí a vzdělávacími aktivitami. Autorem záměru a iniciátorem projektu je Pavel Štingl
• V roce 2012 byla za tímto účelem založena nezisková organizace (o.p.s.), která iniciovala a rozvinula projekt revitalizace Nádraží Bubny od námětu přes architektonickou soutěž, až k zahájení přestavby.
• Tým neziskové organizace po dobu deseti let aktivně rozvíjel témata a jazyk budoucí stálé expozice a vzdělávacích programů. Vyprodukoval a financoval stovky akcí spojených s příběhy šoa, které navštívily statisíce lidí.
• V roce 2021 byl celý projekt, z důvodů majetkových vztahů spojených s nádražím Bubny, převeden na nově zřízenou státní příspěvkovou organizaci. K jejímu zřízení došlo usnesením předchozí vlády na základě podkladů s jasně popsanou koncepcí včetně programové náplně, počtu zaměstnanců a rozpočtu na rekonstrukci a přestavbu objektu Nádraží Bubny i budoucí provoz.

Ministr kultury Martin Baxa namísto proklamované podpory podrobil nově vzniklou organizaci sérii administrativních opatření a kontrol, jež ve svém důsledku brání finance pro stavbu začít čerpat. Rozpočet na kulturní programy byl výrazně zredukován a počet plánovaných pracovních pozic klesl pod hranici provozní udržitelnosti. Žádost o finanční podporu scénáře budoucí stálé expozice byla zamítnuta a rozpočtová opatření omezila dlouhodobě rozvinutou veřejnou komunikaci a rozvoj vzdělávání.

Pověřenému řediteli státní organizace Pavlu Štinglovi je nyní vytýkána manažerská neschopnost, ačkoli složitou investiční administraci mají zajišťovat specialisté, na které tato nejmenší státní organizace resortu Ministerstva kultury nedostala ani provozní rozpočet, ani slíbené pracovní pozice. Tím je pověřený ředitel a autor záměru předem diskriminován z účasti na vypsaném výběrovém řízení.

Samotné výběrové řízení vykazuje zásadní formální nedostatky. Výběrové řízení je vypsáno v rozporu se Zřizovací listinou Památníku ticha, která stanoví, že návrh zřizovatele na vypsání výběrového řízení na obsazení funkce ředitele Památníku ticha musí být projednán s Garanční radou, což se nestalo. Třicetidenní lhůta pro podání přihlášek, jejichž součástí je i návrh celkové střednědobé koncepce Památníku, se navíc jeví jako zcela neadekvátní vzhledem k rozsahu a závažnosti celého projektu.

Památník ticha vznikl s myšlenkou vytvořit aktivní paměťovou instituci, která je vázána naší zodpovědností k památce obětí historických tragédií, ale především také snahou zabránit opakování těchto tragédií v současnosti. V uplynulých letech jsme svědky nebývalého nárůstu antisemitismu, xenofobie, rasismu a napětí v současné společnosti a role této instituce tak nabývá stále více na důležitosti.

Projekt vytvořený autorským kolektivem, složeným z respektovaných osobností s mnohaletými zkušenostmi v oblasti managementu kulturních organizací, se opírá o podporu poradního sboru, jehož členy jsou mimo jiné Petr Pithart, Tomáš Töpfer, Karol Sidon, Jaroslav Róna, Tomáš Kraus, Helena Koenigsmarková, Mariana Čapková, Petra Procházková, Petr Koura, Jan Hřebejk, Václav Marhoul, Jan Dobrovský, Jan Polouček a další poradci z oblasti historie, komunikace a vzdělávání.

Proměna Nádraží Bubny na aktivní místo paměti je skutečně blízko své realizaci. Ministerstvo kultury však svými kroky nyní zpochybňuje předchozích dvanáct let práce a celý projekt v jeho původním záměru.

Vyzýváme proto Vás, kterým není lhostejný vývoj místa paměti na Nádraží Bubny, abyste podpořili otevřený dopis ředitele Památníku ticha ministru kultury Martinu Baxovi, aby vypsané výběrové řízení zrušil a jednal o budoucnosti Památníku ticha i nadále s těmi, kteří projekt iniciovali a v jeho rozvinutém stádiu státní správě předali. Výměna ředitele v této chvíli je výsměchem nejen zakladatelům projektu, ale všem, kteří jej v jeho rozvoji posledních dvanáct let podporovali.

V Praze 22. července 2024

Leoš Válka, spoluzakladatel Památníku ticha a ředitel o.p.s. Památník šoa Praha

K výzvě se připojují:
Petr Pithart, předseda poradního sboru Památníku ticha
Jaroslav Róna, výtvarník, spoluzakladatel projektu Památník ticha
Mariana Čapková, zastupitelka hlavního města Prahy
Eva Erbenová, spisovatelka, přeživší šoa
Václav Marhoul, filmový režisér a producent
Karol Efraim Sidon, zemský rabín
František Bányai, předseda židovské obce Praha
Bára Hrzánová, herečka
Radka Denemarková, spisovatelka
Tomáš Kraus, ředitel Institutu Terezínské iniciativy
Lída Rakušanová, novinářka
Jana Šmídová, rozhlasová publicistka
Alena Lehovcová, bioložka, druhá generace přeživších šoa
Irena Dousková, spisovatelka
Petr Koura, historik
Libor Winkler, ředitel RSJ
Nadja Rovderová, galeristka
Eva Eislerová, designérka
Johnny Eisler, architekt
Terezie Zemánková, kurátorka
Jiří Fajt, historik umění
Daniel Kumermann, diplomat
David Vávra, architekt
Krištof Kintera, umělec
Otto M. Urban, kurátor
Viktor Stoilov, nakladatel
Kamila Ženatá, umělkyně
Milan Cais, hudebník a vizuální umělec
Milan Ohnisko, básník
Jan Hřebejk, filmový režisér
Martin Bursík, ekolog
Jan Polouček, koordinátor Paměti národa